Díky těmto zkušenostem můžete počítat s tím, že i v připravovaném větrném parku v Rychlebech budeme plnit své sliby i závazky stejně férově a zodpovědně jako dosud.

Na základě diskusí z posledních dnů před konáním referenda si dovolujeme shrnout situaci. Základní dohoda mezi obcemi a investorem o projektu je sjednaná a zahrnuta v dodatku předloženém obcím, který je pro naši společnost závazný. Dohoda byla komunikována
občanům a zahrnuje tyto podstatné body:

Max. 10 věží na kú obcí Bernartice, Kobylá, Velká Kraš,
500 tis. Kč / věž / rok pro obec,
10 tis. Kč / rok dospělý občan (5 tis. ve Velké Kraši),
Investor plní svoje závazky vůči obci Kobylá nad Vidnavkou od roku 2019.

Další podrobnosti najdete v dopise, který byl 29. září 2025 odeslán starostům Bernartic, Kobylé i Velké Kraše.

Peníze platíme obcím podle výkonu elektráren v megawattech (MW) na katastru obce. Tento systém je spravedlivý a flexibilní – pokud by místo více elektráren s nižším instalovaným výkonem (4,5 MW) vzniklo méně, ale výkonnějších turbín (např. 6 MW), platby zůstávají porovnatelné. Například ze tří elektráren s výkonem 6 MW má obec stejný příjem (3 x 6 =18), jako ze čtyř elektráren s výkonem 4,5 MW (4 x 4,5 = 18).

Jak se příspěvek počítá?

Každá obec má v dodatku přesně stanovené dvě částky za 1 instalovaný MW (příspěvek pro obec a příspěvek pro obyvatele).
Výkon v megawattech (MW) všech turbín skutečně postavených na katastru obce se sečte a vynásobí částkou na jednu MW uvedenou v dodatku.
Výsledkem je suma, kterou obec každoročně obdrží na příspěvky pro obec a pro občany.

Konkrétní příklad: pro obyvatele Bernartic 

Plánováno je 5 elektráren s výkonem 4,5 MW každé.
Částka je 289 000 Kč za každý MW (uvedeno v dodatku pod bodem 2.6.b).
Výpočet: 4,5 MW × 5 elektráren × 289 000 Kč = 6,5 milionu Kč ročně pro občany Bernartic.
V Bernarticích žije 650 obyvatel.
Výsledek: 10 000 Kč ročně na každého dospělého obyvatele.

Tato částka bude vyplácena každý rok po celou dobu provozu elektráren, až do jejich odstranění (cca 25 let).

V této tabulce vidíte výpočet pro všechny obce:

Kdo má nárok na příspěvek?

Podmínky jsou jednoduché:

Trvalý pobyt v obci k datu výplaty a
Trvalý pobyt existoval k 31. 3. 2025  (rozhodné datum) a 
Dovršení plnoletosti k 31. 3. 2025

👉 To znamená, že příspěvek dostanou skutečně ti, kdo v obci dlouhodobě žijí.
Obec má navíc možnost rozhodnout se, zda okruh příjemců rozšíří.

Jak bude probíhat vyplácení?

Provozovatel elektráren každý rok poskytne obci dvě platby – příspěvek pro obec a příspěvek pro občany. Platbu určenou pro občany obec rozdělí mezi občany na základě Dohody o poskytnutí příspěvku občanům z provozu VTE, kterou obec individuálně podepíše s každým občanem.

Příspěvky poběží od kolaudace elektráren až do jejich odstranění – tedy po celou dobu životnosti (cca 25 let).

Příspěvek pro občany a jeho vliv na daně a dávky

Roční příspěvek a zdanění

Roční příspěvek 10 000 Kč občanům (nebo 5 000 v případě Velké Kraše) se z pohledu daní řadí do kategorie ostatní příjem. Z daňového hlediska platí, že ostatní příjmy do 50 000 Kč ročně jsou od daně osvobozeny. Samotná částka 10 000 nebo 5 000 Kč tedy nemá daňové dopady.

Roční příspěvek a vliv na sociální dávky

Od října 2025 vstupuje v platnost tzv. superdávka, která nahradí čtyři dosavadní sociální dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Půjde o jednu společnou dávku, která se skládá z několika částí určených pro děti, pro bydlení a pro základní životní potřeby. Místo více žádostí bude nyní stačit jen jedna. Výše dávky se stanovuje podle příjmů domácnosti a doložených nákladů. Pokud si občané dříve žádali o příspěvek na bydlení , v rámci superdávky jim bude přiznána složka pro bydlení. Zároveň ale může Úřad práce posoudit i nárok na další složky, pokud by na ně měla domácnost podle příjmů a situace právo.

Při posuzování nároku na složku bydlení se všechny příjmy, včetně ročních plateb, přepočítávají na měsíční bázi. Příspěvek 10 000 Kč ročně odpovídá zhruba 833 Kč měsíčně (417 Kč v případě Velké Kraše, kde příspěvek činí 5 000 Kč). Tato částka obvykle nemá zásadní vliv. Změna může nastat jen u domácností, jejichž příjmy a náklady na bydlení se pohybují těsně kolem hranice pro přiznání nároku. Podmínkou pro získání podpory na bydlení je, že náklady na bydlení přesahují přibližně 30 % čistého příjmu domácnosti. Pokud by zvýšený příjem tuto hranici posunul, dávka se může snížit nebo zaniknout.

Závěr: Domácnosti s velmi nízkými příjmy o dávku nepřijdou a domácnosti s vyššími příjmy o dávky nežádají. Nízké riziko dopadu se tedy týká pouze těch, kteří jsou příjmově těsně na hranici. V případě nejasností je vhodné obrátit se na Úřad práce ČR, který provede přesný výpočet podle doložených příjmů a nákladů.

úterý 23. září: Velká Kraš, kulturní dům
středa 24. září: Kobylá n. V., kulturní dům
čtvrtek 25. září: Bernartice, kulturní dům

začátek je vždy v 17 hodin.

Větrný park s až deseti turbínami plánuje u obcí Bernartice, Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš na Jesenicku postavit společnost VTE Jeseník ze skupiny First Wind.

O osudu investičního záměru rozhodnou na podzim místní obyvatelé v referendech, která se budou v Bernarticích a Kobylé konat souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny. Firma samosprávám v Rychlebském výběžku nabídla za stavbu kompenzace.

Investor chce postavit pět větrníků v Bernarticích, další čtyři v Kobylé a jednu větrnou elektrárnu ve Velké Kraši. „Tento počet vychází z důkladné analýzy území, která zohlednila jak geografické podmínky a větrný potenciál lokality, tak doporučení biologických expertů, potřebné odstupy od obytné zástavby a rovněž kapacitní možnosti elektrizační soustavy,“ uvedla firma VTE Jeseník. Větrníky mají být vysoké 203 metrů. Celkový maximální výkon větrného parku je plánován na 42,5 megawattu.

Projekt se ale nelíbí části místních obyvatel. V Bernarticích a Kobylé proto budou v říjnu referenda. Lidé v nich odpoví na otázku, zda souhlasí s tím, aby obec neposkytla součinnost k realizaci větrných elektráren na svém území. Vyjádří se i k tomu, zda mají samosprávy učinit všechny kroky k ukončení smluv týkajících se připravovaných větrných elektráren, které doposud uzavřely.

Člen představenstva First Wind Tomáš Hardt uvedl, že i po případném souhlasu obyvatel bude ještě následovat technické posouzení záměru z pohledu vlivu na životní prostředí, hluku, ochrany přírody či připojení do sítě.

Firma VTE Jeseník nabídla kompenzace, které tvoří finanční odměna pro obyvatele a platby do obecních rozpočtů.

Ročně až deset tisíc korun pro každého dospělého obyvatele a miliony do obecních rozpočtů. Takové kompenzace potvrdil investor v jednáních se zastupitelstvy Bernartic, Kobylé nad Vidnavkou a Velké Kraše v případě, že na jejich území vznikne větrný park. Projekt deseti turbín v Rychlebském výběžku připravuje společnost VTE Jeseník ze skupiny First Wind. O osudu záměru rozhodnou na podzim místní referenda, která proběhnou souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny.

Kompenzace mají dvě části – přímou finanční odměnu pro obyvatele a platby do obecních rozpočtů. Deset tisíc korun ročně by dostával každý dospělý obyvatel Bernartic a Kobylé, kde má vyrůst pět a čtyři větrníky. Ve Velké Kraši, kde je plánována jedna turbína, je částka poloviční. Obce navíc obdrží 500 tisíc korun ročně za každou elektrárnu – celkem tedy Bernartice 2,5 milionu, Kobylá 2 miliony a Kraš půl milionu ročně. Odměny bude investor platit po celou dobu provozu větrného parku, tedy 25 let. Platby obcím se budou každoročně navyšovat podle inflace. Závazek investora je stvrzen v dodatcích ke smlouvám, které společnost VTE Jeseník podepsala (Bernartice, Kobylá, Velká Kraš).

„Deset nebo pět tisíc pro každého dospělého a půl milionu za každý větrník, oboje ročně. O tom už není sporu. Dnes jsme obcím formálně potvrdili, že tyto částky jsou závazné. Pokud si lidé větrníky v referendu odhlasují, nemůžeme od nich ustoupit,“ říká Tomáš Hardt, člen představenstva společnosti First Wind.

Samotné referendum však není automatickým povolením stavby. Po případném souhlasu obyvatel bude následovat technické posouzení záměru – dopady na životní prostředí, hluk, ochranu přírody či připojení do sítě – a teprve poté rozhodne o povolení Dopravní a energetický stavební úřad ve spolupráci s dalšími dotčenými orgány.

„Referendum není razítko ke stavbě. Je to spíš zelená na prvním semaforu – znamená, že lidé projekt podporují a zastupitelé mají silný  mandát pokračovat v jednáních o konkrétních podmínkách,“ dodává Hardt.

V regionu se zvedla vlna zájmu o akcelerační zóny

Zavedení akceleračních zón přináší rychlejší schvalování obnovitelných zdrojů energie, a právě proto se v regionu zvedla vlna zájmu o jejich vymezení. Nejde ale o žádné obcházení pravidel – základní podmínky zůstávají stejné jako jinde, stejně tak i možnost obcí zasahovat do celého procesu. 

„Akcelerační zóna neznamená volnou výstavbu ani úlevy z pravidel. Stát jen předem prověří některé parametry, takže investor už je nemusí znovu dokládat. Díky tomu se povolování zkracuje zhruba ze dvou let na jeden rok. Je to méně náročné pro investora i obce ,“ říká Tomáš Hardt. Dodává, že i mimo zóny bude výstavba možná – pouze bude trvat déle, protože se vše posuzuje až v průběhu povolovacího řízení. 

Zrychlení povolovacího procesu v i mimo akcelerační zóny přináší nový Zákon o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, který letos schválily obě komory Parlamentu, podepsal prezident a 25. července vyšel ve Sbírce. „Jeho účinnost tedy nastane 1. srpna,” zakončil Hardt.

Komentář k zákonu oborové Komory OZE k dispozici ZDE.

Projekt připravuje společnost VTE Jeseník, člen skupiny First Wind 

Za záměrem vybudovat větrný park Rychleby stojí společnost VTE Jeseník, člen skupiny First Wind. Konsorcium (skupinu) First Wind tvoří společnosti Micronix Group a Redwood Capital. 

Obě firmy mají více než patnáctiletou zkušenost s výstavbou a provozem obnovitelných zdrojů energie v České republice – ať už se jedná o větrné, solární nebo biomasové elektrárny. 
Společnost Micronix je největší provozovatel větrných elektráren u nás – celkem spravuje zařízení s výkonem přes 50 megawattů. Mezi jejich projekty patří například větrné elektrárny v Jívové, Moravici / Melči a Kobylé. 

Víc informací a aktuality o projektu najdete zde na webu nebo na Facebooku.

Společnost VTE Jeseník by ráda poskytla vyjádření k žádosti Přípravného výboru místního referenda v obci Bernartice k připravovanému projektu větrného parku. Adresátem žádosti jsou sice zastupitelé obcí Bernartice a Kobylá, obsah se ale výrazně dotýká činnosti naší společnosti.

Právo na informace: Bez otevřené kampaně referendum ztrácí smysl

Místní referendum představuje zásadní nástroj přímé demokracie, který umožňuje občanům na komunální úrovni přímo se vyjádřit a rozhodovat o záležitostech spadajících do samostatné působnosti obce. V každém demokratickém procesu je svobodná a otevřená komunikace, včetně kampaně, nezbytná pro zajištění informovaného rozhodování občanů. Bez možnosti seznámit se s argumenty pro a proti navrhované otázce by občané nemohli učinit kvalifikované rozhodnutí.

Místní referendum se řídí Zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu, který vedení kampaně nezakazuje. Ve svém § 32 naopak předpokládá, že v rámci vyhlášeného místního referenda bude prováděna kampaň pro představení otázky navržené k rozhodnutí.

Deset tisíc pro každého? Přípravný výbor to radši tají

Respektujeme právo odpůrců projektu na snahu o jeho zastavení všemi legálními prostředky. Dokonce chápeme, že v rámci diskuze odpůrci opakovaně zveličují negativní dopady a zpochybňují nebo bagatelizují přínosy projektu. V žádosti doručené obci Bernartice dne 16. 7. 2025 však přípravný výbor místního referenda přímo žádá zastupitelstvo, aby omezilo občanům dotčených obcí přístup k základním informacím o nabídce investora, zejména pak ve věci finanční kompenzace (10 000 Kč ročně pro každého občana nad 18 let v Bernarticích a Kobylé, 5 000 Kč ročně ve Velké Kraši).

Snaha o zamezení přístupu občanů k těmto informacím, představuje nejen přímý rozpor s voláním po nedostatku informací o projektu právě ze strany jeho odpůrců, ale především by poškodila schopnost konaného referenda pravdivě zobrazit vůli občanů dotčených obcí.Argumenty, které se podobají těm, které nyní zaznívají v Bernarticích, se už v minulosti zabýval Nejvyšší správní soud, který uvedl: „Hlasování v referendu je formou politického rozhodování, kde je především věcí každého hlasujícího, jakým způsobem si bude vytvářet názor na položenou otázku a odkud získá potřebné informace. Zveřejnění a prezentace argumentů pro a proti určitým řešením je především věcí kampaně, vedené v rámci svobodné a otevřené politické soutěže. Do této kampaně, která by měla konání referenda předcházet, by veřejná moc zásadně neměla zasahovat.”

Závazek, který platí: Právně vymahatelná nabídka až do listopadu 2025

Rádi bychom zároveň zdůraznili důležitý fakt, který je zcela zásadní pro férové posouzení celé situace. Přestože nové znění smluv o spolupráci, které kromě jiného obsahuje také konkrétně stanovené finanční kompenzace pro obyvatele dotčených obcí, zatím nebylo ze strany zástupců těchto obcí podepsáno — a to zejména s ohledem na probíhající přípravu a konání místních referend — zůstává tato nabídka ze strany společnosti VTE Jeseník platná, plně závazná a především NEODVOLATELNÁ.

Tato nabídka je garantována až do 30. listopadu 2025 a má pevný právní rámec, což znamená, že ji mohou obce po skončení referenda přijmout a následně také právně vymáhat. Občané tedy mají jistotu, že pokud se pro projekt rozhodnou, dohodnuté podmínky bude investor povinen dodržet a nelze je jednostranně měnit ani rušit.

Víc informací a aktuality o projektu najdete zde na webu nebo na Facebooku.

Obec a obyvatelé získávají z provozu větrných elektráren finanční příspěvek, který jim pomáhá s provozem, investicemi a kompenzací cen energií. 

Díky tomu se počet obyvatel obce zvýšil a vesnice získala významnou část svého rozpočtu. Místní i obec by chtěli větrný park rozšířit. Přečtěte si celý článek z Hospodářských novin.

Reakci na reportáž tedy uvádíme zde i v dopise, který bude odeslán redakci zpravodajství CNN Prima News.

Je v ČR dost větru pro větrné elektárny?

Nepravda: Moderátorka ve studiu při uvádění reportáže tvrdí, že Česko nemá pro větrné elektrárny dobré podmínky, přesto se tu staví.

Skutečnost: V České republice stojí přes 200 větrných elektráren. Pokrývají zhruba 1 % celkové spotřeby elektřiny. Pro srovnání – sousední Polsko pokrývá už nyní z větru 14 % své spotřeby a vnitrozemské Rakousko 16 %. Podle studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR (pdf) by v Česku – bez konfliktu s ochranou lidí a přírody – mohly vzniknout elektrárny, které by pokryly třetinu současné spotřeby elektřiny.

Elektrárny budou nižší, než uvádí reportáž

Nepravda: V reportáži zaznívá, že elektrárny budou mít přes 230 metrů.

Skutečnost: Investor počítá s maximální výškou elektráren 203 metrů. Uvádí to – opakovaně, jak v komunikaci s občany, tak i se zastupiteli všech tří obcí.

Nesmyslná vizualizace

Nepravda: Reportáž prezentuje vizualizaci větrných elektráren v krajině, kterou vytvořili odpůrci a která je zavádějící a manipulativní.

Skutečnost: Vizualizace odpůrců zobrazují elektrárny vysoké zhruba 400 metrů. Tedy dvakrát vyšší, než investor plánuje stavět. Domníváme se, že jde o záměrnou manipulaci odpůrců stavby, jejíž lživost investor prokázal a veřejně komunikoval. Autor reportáže investora vůbec neoslovil pro komentář, ani pro vizualizace, které jsou rovněž veřejně dostupné.

Nepravdy o fungování akceleračních zón

Nepravda: Reportér v reportáži uvádí, že „jakmile je akcelerační zóna schválena, investoři mají ve výstavbě naprosto volnou ruku.”

Skutečnost: Akcelerační zóny pouze zkracují povolovací proces. Neodstraňují povinnost dodržet podmínky v územní dokumentaci a zákonech. Projekty v akceleračních zónách budou nadále posuzovány úřady a ty mohou jejich vznik omezit či i zastavit, narazí-li na problém.

Součástí projektové dokumentace, kterou investor úřadům musí předložit, je přesný popis výšky, typu a přesné zakreslení elektráren v mapě. Investoři nebudou v žádném případě mít v akceleračních zónách volnou ruku.
Investor musí dodržet legislativní podmínky včetně hlukových limitů.
O své právo nepřijdou ani obce, které dnes mají a po schválení tzv. akceleračních zón budou stále mít významné pravomoci – zejména v oblasti územního plánování, kde mohou výstavbu obnovitelných zdrojů ovlivnit nebo zcela vyloučit (základní principy stavebního zákona zůstávají zachovány, obce se zapojují do konzultací, připomínkování a veřejných projednání).
Smysl akceleračních zón a jejich fungování popisuje například veřejně dostupná tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu, který je garantem zákona.

Spekulace o počtu větrníků

Nepravda: Reportáž dává prostor spekulacím odpůrců o počtu, výšce a umístění větrných elektráren.

Skutečnost: Reportér nedal prostor investorovi ani obcím, aby komentovali počet větrných elektráren.

V lokalitě je plánována výstavba maximálně 10 větrných elektráren s maximální výškou 203 metrů. Vyplývá to z komunikačních kanálů investora i informací, kterými disponují dotčené obce. Konkrétně by mělo být postaveno 5 věží v Bernarticích, 4 v Kobylé a 1 v Kraši.
Větší počet elektráren navíc nemůže v této lokalitě vzniknout s ohledem na omezenou kapacitu distribuční sítě, zejména rozvodny v České Vsi, na kterou bude větrný park připojen.

Manipulativní komentář k dopisům o akceleračních zónách

Nepravda: Reportáž v závěru podsouvá divákovi dojem, že starostové obcí potají lobbují za to, aby byly v okolí obcí zřízeny akcelerační zóny, které usnadní developerům práci. Jako argument je využit dopis, který starosta adresoval ministerstvu životního prostředí.

Skutečnost: Pasáž je silně manipulativní. Starosta na dotaz redaktora odpovídá, že neví, zda obec bude či nebude zahrnuta do akcelerační zóny. To je věcně v pořádku, protože umístění akceleračních zón není hotové. Ještě ani není schválen zákon, který o nich umožní jednat. Tudíž starosta odpovídá věcně správně (neví, zda obec bude či ne v zóně).

V komentáři reportéra bezprostředně před vyjádřením starosty zazní, že představitelé obce podle svých vyjádření o zahrnutí do akcelerační zóny nežádali. Následuje starostovo vyjádření (ke skutečnosti, zda obec bude nebo ne v akcelerační zóně). Poté je záběr na dopis, kde se starosta ptá Ministerstva životního prostředí, jak se obec může do jednání zapojit, což je něco jiného, než žádat o zahrnutí do akceleračních zón.

Jak vysoká je stávající větrná elektrárna?

Stávající větrná elektrárna v Kobylé (typ Vestas V100) má výkon 2,2 MW, věž vysokou 95 metrů a rotor o průměru 100 metrů. Celková výška tedy činí přibližně 145 metrů. Tento typ byl moderní přibližně před deseti lety.

Jak vypadá dnešní standard?

Současné technologie pro pozemní větrné elektrárny běžně dosahují výšky věže mezi 130 a 170 metry, rotorů o průměru 140 až 180 metrů a výkonu 4 až 6 MW. Výsledná celková výška těchto zařízení se tak pohybuje mezi 200 a 260 metry. Pro srovnání: větrné elektrárny umístěné na moři jsou zpravidla ještě větší.

Jaké elektrárny plánujeme?

Pro větrný park Rychleby plánujeme instalaci elektráren s celkovou výškou 178 až 203 metrů – stožárem vysokým 98 až 123 metrů a lopatkami o délce 80 metrů. Jde o běžný standard současného trhu. Celkem je pro náš větrný park projektována stavba až 10 elektráren, z nichž 2 již byly v Kobylé schváleny v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), a to včetně výškového limitu 230 metrů.

Výšky zvolené s ohledem na krajinu

Výškové řešení plánovaných elektráren vychází z důrazu na vizuální harmonii – rozdílné výšky by v krajině působily rušivě a narušovaly by estetickou soudržnost celku. Chápeme, že údaj 230 metrů může na první pohled působit výrazně. Zkušenosti z praxe však ukazují, že rozdíl 30 až 50 metrů ve výšce turbín je ze země zpravidla vizuálně nerozeznatelný – pokud se nejedná o přímé srovnání zařízení různých výšek stojících vedle sebe.

Konečná výška? Ještě není rozhodnuto

Zároveň chceme upozornit, že výšky elektráren nejsou konečně uzavřené. Naše společnost je připravena výšku dalších elektráren omezit přibližně na 200 metrů. Byla by tak zachována jednotná silueta a pohledová kompaktnost celého větrného parku po dokončení. Navíc, všechny parametry budou detailně posuzovány v navazujících správních řízeních včetně procesu EIA. Pokud příslušné úřady vyhodnotí nižší variantu jako vhodnější, budeme to samozřejmě respektovat.

Proč vůbec takové výšky?

Výška větrných elektráren není výsledkem náhody nebo snahy o maximalismus. Je výsledkem vývoje technologií, optimalizace výkonu a ekonomiky projektů. Moderní VtE potřebují dosahovat výšek kolem nebo i přes 200 metrů, aby mohly dobře fungovat i ve střední Evropě – tedy i v Česku. Větrná energetika tak není jen o větru, ale i o výšce, kde ten správný vítr skutečně fouká.