Podrobnosti o projektu

Větrný park Rychleby počítá s maximálním počtem 10 větrných turbín. Tento počet vychází z důkladné analýzy území, která zohlednila jak geografické podmínky a větrný potenciál lokality, tak doporučení biologických expertů, potřebné odstupy od obytné zástavby a rovněž kapacitní možnosti elektrizační soustavy. Park bude napojen na rozvodnu v České Vsi.

Projekt nebude dále rozšiřován. Tento závazek je formálně zakotven v dodatku ke smlouvě o spolupráci, ve kterém se investor zavazuje nestavět žádné další věže mimo současně uvažovaná katastrální území zmíněných tří obcí.

O přípravě větrného parku proběhne začátekem října referendum. Po případném souhlasu obyvatel bude následovat technické posouzení záměru – dopady na životní prostředí, hluk, ochranu přírody či připojení do sítě – a teprve poté rozhodne o povolení Dopravní a energetický stavební úřad ve spolupráci s dalšími dotčenými orgány.

Plánovaná technologie pochází od renomovaného dánského výrobce VESTAS. Konkrétně se jedná o model V163 s maximální výškou 203 metrů. Výkon jedné turbíny bude buď 4,5 MW, nebo 6 MW, a to v závislosti na finálním počtu instalovaných věží. Celkový maximální instalovaný výkon parku je plánován na 42,5 MW.

Jedním z klíčových prvků projektu je přímá a každoročně vyplácená finanční kompenzace jak pro jednotlivé obce, tak pro jejich obyvatele. Smlouvy o spolupráci jsou uzavřeny na 25 let. Každá obec bude každoročně dostávat 500 tisíc korun za každou postavenou věž na svém katastrálním území (přesný popis mechanismu najdete níže).

Obyvatelé obcí starší 18 let pak budou dostávat přímou roční platbu ve výši 10 000 KČ v Bernarticích a Kobylé nad Vidnavkou. Pro obyvatele Velké Kraše je tato roční platba 5 000 korun, protože na katastru jejich obce je plánována jen jedna elektrárna. Jak platby pro dospělé, tak kompenzace pro obec jsou již pro investora závazné a investor od nich nemůže odstoupit, pokud si obyvatelé větrníky v referendu odhlasují.

Poplatek pro obce podrobněji

V dodatku ke smlouvě je uvedeno, že obci bude náležet roční platba ve výši 111.000 Kč bez DPH za každou instalovanou megawatthodinu (MW) výkonu větrné elektrárny (VTE) umístěné na jejím katastrálním území, počínaje dnem vydání kolaudačního souhlasu až do odstranění dané VTE. U plánovaných VTE s výkonem 4,5 MW tak činí roční platba 499.500 Kč bez DPH. Tato částka bude každoročně valorizována dle průměrné roční míry inflace dle údajů Českého statistického úřadu, a to vždy jednou ročně, poprvé po uplynutí jednoho roku od kolaudace.

Proč příspěvky existují
Výstavba větrných elektráren přináší obci i jejím obyvatelům dlouhodobé finanční kompenzace. Cílem je, aby z projektu měli užitek přímo lidé, kteří v obci žijí.

Peníze rozdělujeme podle výkonu elektráren v megawattech (MW). Tento systém je jednoduchý, spravedlivý a flexibilní – pokud by místo více elektráren s nižším instalovaným výkonem (4,5 MW) vzniklo méně, ale výkonnějších turbín (např. 6 MW), platby zůstávají porovnatelné.

Jak se příspěvek počítá

• Každá obec má v dodatku přesně stanovenou částku za 1 instalovaný MW.
• Výkon všech turbín v obci se sečte a vynásobí částkou uvedenou v dodatku.
  Tak vznikne celková suma, kterou obec každoročně obdrží na příspěvky pro občany.
• Výpočet se automaticky přepočítává podle skutečného počtu a výkonu turbín – platí tedy vždy a všude férově.

Konkrétní příklad: Bernartice

• Plánováno je 5 elektráren s výkonem 4,5 MW každé.
• Částka je 289 000 Kč za každý MW (uvedeno v dodatku pod bodem 2.6.b).
• Výpočet: 4,5 MW × 5 elektráren × 289 000 Kč = 6,5 milionu Kč ročně pro občany Bernartic.
• V Bernarticích žije 650 obyvatel.
• Výsledek: 10 000 Kč ročně na každého dospělého obyvatele.

Tato částka bude vyplácena každý rok po celou dobu provozu elektráren, až do jejich odstranění (cca 25 let).

Tabulku s výpočtem pro všechny obce najdete v tomto souboru.

Kdo má nárok na příspěvek

Podmínky jsou jednoduché a transparentní:

• Trvalý pobyt v obci k datu výplaty a
• Trvalý pobyt existoval k 31. 3. 2025 (rozhodné datum) a
• Dovršení plnoletosti k 31. 3. 2025

👉 To znamená, že příspěvek dostanou skutečně ti, kdo v obci dlouhodobě žijí.
Obec má navíc možnost rozhodnout se, zda okruh příjemců rozšíří.

Jak bude probíhat vyplácení

• Společnost VTE Jeseník každý rok poskytne obci finanční dar na výplatu příspěvků. Tuto povinnost obci stvrzuje smlouva a nový dodatek.
• Obecní úřad tyto peníze rozdělí mezi občany prostřednictvím individuálních darovacích smluv.
• Smlouvy budou navázané na hlavní smlouvu o spolupráci mezi obcí a investorem.
• Příspěvky poběží od kolaudace elektráren až do jejich odstranění – tedy po celou dobu životnosti (cca 25 let).

Daňové a sociální souvislosti

Z pohledu daní

• Roční příspěvek 10 000 Kč spadá do tzv. ostatních příjmů.
• Tyto příjmy jsou do 50 000 Kč ročně od daně osvobozené.
• Občané tedy nebudou muset nic danit ani podávat daňové přiznání jen kvůli tomuto příspěvku.

Z pohledu dávek

• Od října 2025 stát zavádí tzv. superdávku, která sjednocuje 4 dosavadní dávky (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení).
• Při výpočtu superdávky se všechny příjmy domácnosti přepočítávají na měsíční bázi.
• 10 000 Kč ročně = 833 Kč měsíčně.
• Riziko, že by příspěvek někoho připravil o dávku, je minimální a týká se jen několika domácností blízko hranice příjmu pro přiznání dávky.

Drtivá většina domácností o dávky nepřijde.

SHRNUTÍ

• Jak se příspěvek počítá: částka za 1 instalovaný MW (uvedena v dodatku pro každou obec) se vynásobí součtem výkonu všech turbín v obci; výsledek se automaticky přepočítává podle skutečného počtu a výkonu turbín.
• Kdo a jak dostane peníze: nárok mají dospělí, kteří k 31. 3. 2025 v obci trvale bydlí. Peníze pošle VTE Jeseník obci, ta je rozdělí mezi lidi pomocí darovacích smluv. Výplata bude probíhat po celou dobu provozu větrníků (cca 25 let).
• Vliv na dávky: u většiny lidí nebude mít příspěvek žádný vliv. Jen kdo je příjmově těsně na hraně, by si měl ověřit, jestli mu příspěvek 10 000 Kč (5 000 Kč ve Velké Kraši) nezmění dávky.
• Vliv na daně: roční příspěvek je pod limitem pro “ostatní příjmy” (50 000 Kč), takže nemá vliv.

Podrobněji to najdete popsané výše. V případě nejasností se na nás obraťte.

Roční příspěvek a zdanění
Roční příspěvek 10 000 Kč občanům (nebo 5 000 v případě Velké Kraše) se z pohledu daní řadí do kategorie ostatní příjem. Z daňového hlediska platí, že ostatní příjmy do 50 000 Kč ročně jsou od daně osvobozeny. Samotná částka 10 000 nebo 5 000 Kč tedy nemá daňové dopady.

Roční příspěvek a vliv na sociální dávky
Od října 2025 vstupuje v platnost tzv. superdávka, která nahradí čtyři dosavadní sociální dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Jde o jednu společnou dávku, která se skládá z několika částí určených pro děti, pro bydlení a pro základní životní potřeby. Místo více žádostí bude nyní stačit jen jedna. Výše dávky se stanovuje podle příjmů domácnosti a doložených nákladů. Pokud si občané dříve žádali pouze o příspěvek na bydlení (či jinou dávku), v rámci superdávky jim bude přiznána právě složka pro bydlení. Zároveň ale může Úřad práce posoudit i nárok na další složky, pokud by na ně měla domácnost podle příjmů a situace právo.

Při posuzování nároku na složku bydlení se všechny příjmy, včetně ročních plateb, přepočítávají na měsíční bázi. Příspěvek 10 000 Kč ročně odpovídá zhruba 833 Kč měsíčně (417 Kč v případě Velké Kraše). Tato částka obvykle nemá zásadní vliv. Změna může nastat jen u domácností, jejichž příjmy a náklady na bydlení se pohybují těsně kolem hranice pro přiznání nároku. Podmínkou pro získání podpory na bydlení je, že náklady na bydlení přesahují přibližně 30 % čistého příjmu domácnosti. Pokud by zvýšený příjem tuto hranici posunul, dávka se může snížit nebo zaniknout.

SHRNUTÍ

Domácnosti s velmi nízkými příjmy o dávku nepřijdou a domácnosti s vyššími příjmy o dávky nežádají. Nízké riziko dopadu se tedy týká pouze těch, kteří jsou příjmově těsně na hranici. Každý občan by si proto měl individuálně ověřit, zda mu roční příspěvek 10 000 Kč (5 000 Kč ve Velké Kraši) od obce jeho nárok nebo výši superdávky změní. V případě nejasností je vhodné obrátit se na Úřad práce ČR, který provede přesný výpočet podle doložených příjmů a nákladů.

V oblasti výstavby větrných elektráren je běžnou praxí, že pro každý nový projekt vzniká samostatná společnost – obvykle společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Může to působit netradičně, ale ve skutečnosti jde o standardní postup, který přináší výhody i pro samotné obce a regiony.

V tomto případě je tomu také tak, větrný park se připravuje pod hlavičkou společnosti VTE Jeseník, která je členem skupiny First Wind. Skupinu (konsorcium) First Wind tvoří společnosti Micronix Group a Redwood Capital. Obě firmy mají více než patnáctiletou zkušenost s výstavbou a provozem obnovitelných zdrojů energie v České republice – ať už se jedná o větrné, solární nebo biomasové elektrárny. Společnost Micronix je největší provozovatel větrných elektráren u nás – celkem spravuje zařízení s výkonem přes 50 megawattů. Mezi jejich projekty patří například větrné elektrárny v Jívové, Moravici / Melči a Kobylé.

Proč se pro každý větrný park zakládá nová firma?

1. Oddělení odpovědnosti a přehlednost
Založení samostatné společnosti umožňuje, aby každý projekt měl své jasně oddělené financování, majetek, smlouvy i odpovědnost. Je tak jednodušší sledovat, kdo za co odpovídá a jak projekt ekonomicky funguje. To je výhodné i pro obce – snáze se kontroluje plnění dohod a přínosy zůstávají přímo v lokalitě. Obec má uzavřenou smlouvu přímo se společností, která vlastní větrné elektrárny na jejím katastru. Většina developerů, ať už se jedná o soukromníka nebo o polostátní ČEZ, postupuje tímto způsobem.

2. Větší transparentnost a snazší partnerství s obcí
Díky samostatné právní entitě lze snadno uzavírat dohody mezi obcí a investorem konkrétního projektu – například o finančních příspěvcích, podpoře místních spolků nebo využití poplatků z výroby elektřiny. Vše je přehledné, právně čisté a vztahy lze upravit na míru dané lokalitě.

3. Běžná praxe v energetice i dalších odvětvích
Zakládání projektových společností je běžné nejen u větrné energetiky, ale i v oblasti solárních elektráren, developerských projektů nebo infrastruktury. Jde o osvědčený způsob, jak zajistit stabilitu projektu, snížit rizika a zjednodušit financování. Banky a investoři s tím počítají jako se standardem.

4. Rušení firem po ukončení projektu
Pokud se v dané lokalitě nakonec žádný projekt nerealizuje – například kvůli zamítavému posudku nebo nedohodě s místními – společnost se jednoduše zruší. Neznamená to žádný problém pro obec ani veřejnost, jen to, že projekt v dané podobě nebyl životaschopný.

Ve smlouvě s vlastníky pozemků je jasně stanovený závazek, že po skončení životnosti větrné elektrárny uvedeme území do původního stavu, včetně demontáže elektrárny a likvidace základů. Pokud bychom tento závazek nesplnili, neseme odpovědnost za případné škody.

Kromě toho aktuálně jednáme o rozšíření tohoto ustanovení: plánujeme zřízení zvláštního fondu na likvidaci elektráren. Ten bude spravován provozovatelskou společností a jeho cílem je zajistit finanční rezervu ve výši 2 miliony Kč na 1 MW výkonu – tedy přibližně 80 milionů Kč na celý projekt. Fond se začne plnit od 11. roku provozu a bude naplněn do 20. roku.

Pokud jde o otázku „Co když provozovatel během let zkrachuje?“, i na tu existuje jednoduchá odpověď. Projekt je zajištěn i vůči této hypotetické situaci – elektrárny budou po většinu životnosti financovány úvěrem, takže v případě problémů přejde projekt pod kontrolu banky. Ta ho převede na jiného provozovatele – včetně povinností a fondu na likvidaci.

V diskuzích o projektu Větrníky Rychleby se objevují dotazy na akcelerační zóny a na korespondenci s Ministerstvem životního prostředí. Zveřejňujeme zde vysvětlující dopis starosty Bernartic Aleše Chromíka, který najdete také na úřední desce obce Bernartice.

VYSVĚTLENÍ KORESPONDENCE S MŽP
V Bernarticích 28.7.2025

V diskuzích o větrných elektrárnách se v posledních týdnech objevuje kritika, že jsem požádal ministerstvo životního prostředí o to, abychom byli součástí akcelerační zóny. Prý jsem tím “zaprodal” naši obec, protože už nebudeme o projektu větrných elektráren rozhodovat my, ale stát a že investor zde bude mít zcela volné ruce.

Chápu, že Vás to mohlo vyděsit, ale je to úplně naopak. Když bylo jasné, že stát pracuje na přípravě akceleračních zón, zeptal jsem se, jak tato příprava probíhá. Zajímalo mě, zda se do ní můžeme zapojit, abychom měli dostatek informací a rozhodnutí o akcelerační zóně na nás “nespadlo” z Prahy.

Zveřejňuji zde svůj dopis i odpověď ministerstva, kterou jsme obdrželi. Vidíte, že se tam nepíše nic o tom, že budeme součástí zóny. Ve třetím odstavci ministerstvo uvádí, že náš podnět bude zohledněn v debatě o zapojení obcí do procesu vymezování zón.

Mezitím došlo k dokončení zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který před několika dny podepsal prezident. Teprve od té doby jsou stanovena pravidla pro vymezování akceleračních zón, které se bude týkat státu, krajských a obecních úřadů. A hlas obcí v tom bude hrát svou roli.

Rád bych ještě zmínil klíčové pravidlo, které se týká obnovitelných zdrojů a je zmíněno i v odpovědi MŽP pro Bernartice. Výstavba obnovitelných zdrojů – tedy i větrných elektráren – bude možná i mimo akcelerační zóny. Pokud se tedy nějaké pozemky do zón nezařadí, neznamená to, že jsou pro výstavbu vyloučeny.

Když bude území do akcelerační zóny zařazeno, neznamená to, že se tam budou moci stavět elektrárny kdekoliv a v libovolném počtu. A už vůbec to neznamená obcházení pravidel nebo oslabování ochrany přírody.

Rozdíl mezi zónou a běžným územím spočívá hlavně v tom, jak probíhá schvalovací proces. V akceleračních zónách stát předem posoudí některé parametry, takže při samotném povolování stavby už není potřeba je znovu dokládat. Celý proces je tak kratší – zhruba rok. Mimo zóny musí všechny kroky absolvovat investor od začátku, což může trvat déle.
Zařazení do akcelerační zóny tedy přináší především zjednodušení a zrychlení celého procesu, ne privilegia pro investory. Stále platí stejná pravidla – ať už jde o počet, umístění nebo dopad staveb – a obec má v každém případě právo do procesu mluvit.

SHRNUTÍ

Nelze vyjmout (ani vzít zpět) žádost o zařazení katastrálních území obce Bernartice z akceleračních zón dle připravovaného LEX OZE či jiných dokumentů, jakožto i mapových podkladů určených pro plánování a rozvoj VTE, a to z těchto důvodů:

• Žádná taková žádost o zařazení vyjmenovaných katastrálních území do akceleračních zón nebyla podána a neexistuje (nemůže tedy být vzata zpět)
• Nelze vyjmout uvedené katastry ze zařazení do akceleračních zón, neboť takové zařazení neexistuje, ani vymezené akcelerační zóny
• Nelze vyjmout jakýkoliv katastr z podkladů, které nejsou finalizovány a jsou tvořeny na základě objektivních dat (porovnání veřejných zájmů s veřejným zájmem dekarbonizace) a to na přání kohokoliv
• Akcelerační zóny budou vymezovány pouze prostřednictvím územního plánování na úrovni státu (změna územního rozvojového plánu), na úrovni kraje (změna ZÚR), nebo na území obce (změna územního plánu). Nijak jinak.
• Občané/obce, kteří/které nebudou souhlasit se změnou vyšší ÚPD (ZÚR, ÚRP) budou mít možnost své názory projevit v rámci projednávání takové změny, pokud se bude dotýkat území obce (to se v této chvíli nedá říct). A pochopitelně, objektivní podklady, týkající se jiných veřejných zájmů budou důležitým podkladem pro projednávání.S pozdravem
  Mgr. Aleš Chromík
  starosta obce Bernartice