Podrobnosti o projektu
Odpovědi na otázky, které vás zajímají
Kolik větrníků je v plánu postavit?
Větrný park Rychleby počítá s maximálním počtem 10 větrných turbín. Tento počet vychází z důkladné analýzy území, která zohlednila jak geografické podmínky a větrný potenciál lokality, tak doporučení biologických expertů, potřebné odstupy od obytné zástavby a rovněž kapacitní možnosti elektrizační soustavy. Park bude napojen na rozvodnu v České Vsi.
Projekt nebude dále rozšiřován. Tento závazek je formálně zakotven v dodatku ke smlouvě o spolupráci, ve kterém se investor zavazuje nestavět žádné další věže mimo současně uvažovaná katastrální území zmíněných tří obcí.
O přípravě větrného parku proběhne začátekem října referendum. Po případném souhlasu obyvatel bude následovat technické posouzení záměru – dopady na životní prostředí, hluk, ochranu přírody či připojení do sítě – a teprve poté rozhodne o povolení Dopravní a energetický stavební úřad ve spolupráci s dalšími dotčenými orgány.
Jaké větrné elektrárny se zde mají stavět?
Plánovaná technologie pochází od renomovaného dánského výrobce VESTAS. Konkrétně se jedná o model V163 s maximální výškou 203 metrů. Výkon jedné turbíny bude buď 4,5 MW, nebo 6 MW, a to v závislosti na finálním počtu instalovaných věží. Celkový maximální instalovaný výkon parku je plánován na 42,5 MW.
Co z toho budou mít místní?
Jedním z klíčových prvků projektu je přímá a každoročně vyplácená finanční kompenzace jak pro jednotlivé obce, tak pro jejich obyvatele. Smlouvy o spolupráci jsou uzavřeny na 25 let. Každá obec bude každoročně dostávat 500 tisíc korun za každou postavenou věž na svém katastrálním území (přesný popis mechanismu najdete níže).
Obyvatelé obcí starší 18 let pak budou dostávat přímou roční platbu ve výši 10 000 KČ v Bernarticích a Kobylé nad Vidnavkou. Pro obyvatele Velké Kraše je tato roční platba 5 000 korun, protože na katastru jejich obce je plánována jen jedna elektrárna. Jak platby pro dospělé, tak kompenzace pro obec jsou již pro investora závazné a investor od nich nemůže odstoupit, pokud si obyvatelé větrníky v referendu odhlasují.
Poplatek pro obce podrobněji
V dodatku ke smlouvě je uvedeno, že obci bude náležet roční platba ve výši 111.000 Kč bez DPH za každou instalovanou megawatthodinu (MW) výkonu větrné elektrárny (VTE) umístěné na jejím katastrálním území, počínaje dnem vydání kolaudačního souhlasu až do odstranění dané VTE. U plánovaných VTE s výkonem 4,5 MW tak činí roční platba 499.500 Kč bez DPH. Tato částka bude každoročně valorizována dle průměrné roční míry inflace dle údajů Českého statistického úřadu, a to vždy jednou ročně, poprvé po uplynutí jednoho roku od kolaudace.
Příspěvek pro občany – vše, co potřebujete vědět
Proč příspěvky existují
Výstavba větrných elektráren přináší obci i jejím obyvatelům dlouhodobé finanční kompenzace. Cílem je, aby z projektu měli užitek přímo lidé, kteří v obci žijí.
Peníze rozdělujeme podle výkonu elektráren v megawattech (MW). Tento systém je jednoduchý, spravedlivý a flexibilní – pokud by místo více elektráren s nižším instalovaným výkonem (4,5 MW) vzniklo méně, ale výkonnějších turbín (např. 6 MW), platby zůstávají porovnatelné.
Jak se příspěvek počítá
- Každá obec má v dodatku přesně stanovené dvě částky za 1 instalovaný MW (příspěvek pro obec a příspěvek pro obyvatele)
- Výkon všech turbín v obci se sečte a vynásobí částkou uvedenou v dodatku.
Tak vznikne celková suma, kterou obec každoročně obdrží na příspěvky pro občany. - Výpočet se automaticky přepočítává podle skutečného počtu a výkonu turbín – platí tedy vždy a všude férově.
Konkrétní příklad: Bernartice
- Plánováno je 5 elektráren s výkonem 4,5 MW každé.
- Částka je 289 000 Kč za každý MW (uvedeno v dodatku pod bodem 2.6.b).
- Výpočet: 4,5 MW × 5 elektráren × 289 000 Kč = 6,5 milionu Kč ročně pro občany Bernartic.
- V Bernarticích žije 650 obyvatel.
- Výsledek: 10 000 Kč ročně na každého dospělého obyvatele.
Tato částka bude vyplácena každý rok po celou dobu provozu elektráren, až do jejich odstranění (cca 25 let).
Tabulku s výpočtem pro všechny obce najdete v tomto souboru.
Kdo má nárok na příspěvek
Podmínky jsou jednoduché a transparentní:
- Trvalý pobyt v obci k datu výplaty a
- Trvalý pobyt existoval k 31. 3. 2025 (rozhodné datum) a
- Dovršení plnoletosti k 31. 3. 2025
👉 To znamená, že příspěvek dostanou skutečně ti, kdo v obci dlouhodobě žijí.
Obec má navíc možnost rozhodnout se, zda okruh příjemců rozšíří.
Jak bude probíhat vyplácení
Provozovatel elektráren každý rok poskytne obci dvě platby – příspěvek pro obec a příspěvek pro občany. Platbu určenou pro občany obec rozdělí mezi občany na základě Dohody o poskytnutí příspěvku občanům z provozu VTE, kterou obec individuálně podepíše s každým občanem.
Příspěvky poběží od kolaudace elektráren až do jejich odstranění – tedy po celou dobu životnosti (cca 25 let).
Příspěvek pro občany a jeho vliv na daně a dávky
Roční příspěvek a zdanění
Roční příspěvek 10 000 Kč občanům (nebo 5 000 v případě Velké Kraše) se z pohledu daní řadí do kategorie ostatní příjem. Z daňového hlediska platí, že ostatní příjmy do 50 000 Kč ročně jsou od daně osvobozeny. Samotná částka 10 000 nebo 5 000 Kč tedy nemá daňové dopady.
Roční příspěvek a vliv na sociální dávky
Od října 2025 vstupuje v platnost tzv. superdávka, která nahradí čtyři dosavadní sociální dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení).
Půjde o jednu společnou dávku, která se skládá z několika částí určených pro děti, pro bydlení a pro základní životní potřeby. Místo více žádostí bude nyní stačit jen jedna. Výše dávky se stanovuje podle příjmů domácnosti a doložených nákladů. Pokud si občané dříve žádali o příspěvek na bydlení , v rámci superdávky jim bude přiznána složka pro bydlení. Zároveň ale může Úřad práce posoudit i nárok na další složky, pokud by na ně měla domácnost podle příjmů a situace právo.
Při posuzování nároku na složku bydlení se všechny příjmy, včetně ročních plateb, přepočítávají na měsíční bázi. Příspěvek 10 000 Kč ročně odpovídá zhruba 833 Kč měsíčně (417 Kč v případě Velké Kraše, kde příspěvek činí 5 000 Kč). Tato částka obvykle nemá zásadní vliv. Změna může nastat jen u domácností, jejichž příjmy a náklady na bydlení se pohybují těsně kolem hranice pro přiznání nároku. Podmínkou pro získání podpory na bydlení je, že náklady na bydlení přesahují přibližně 30 % čistého příjmu domácnosti. Pokud by zvýšený příjem tuto hranici posunul, dávka se může snížit nebo zaniknout.
ZÁVĚR
Domácnosti s velmi nízkými příjmy o dávku nepřijdou a domácnosti s vyššími příjmy o dávky nežádají. Nízké riziko dopadu se tedy týká pouze těch, kteří jsou příjmově těsně na hranici. V případě nejasností je vhodné obrátit se na Úřad práce ČR, který provede přesný výpočet podle doložených příjmů a nákladů.
Lživá tvrzení o dodatcích
Sociálními sítěmi koluje tzv. „rozbor” našich smluvních dodatků. V nich jsme se zavázali k vyplácení příspěvků obcím a občanům. Na lži uváděné odpůrci zareagujeme heslovitě:
„Investor si kupuje hlasy. Podmínky jsou diskriminační.”
Příspěvek dostane každý zletilý občan s trvalým pobytem k danému datu (31. 3. 2025), bez ohledu na to, jak v referendu hlasoval či zda se hlasování vůbec účastnil. Jelikož hlasování nemá na výplatu žádný vliv, nemůže jít o kupování hlasů a podmínky jsou objektivní. Rozhodné datum jen brání účelovému přihlašování k trvalému pobytu v obci. Tento přístup je v souladu s Čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (rovnost a zákaz diskriminace) a § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, který umožňuje obci pečovat o potřeby svých obyvatel při zachování rovného zacházení. Tvrzení odpůrců jsou tedy lživá!
„Platby se sníží o zákonný poplatek”
Tvrzení, že příjmy obce od investora budou sníženy o zákonný poplatek za výrobu elektřiny z větru (cca 110 000 Kč/MW ročně), není pravdivé. Tento poplatek, pokud se ho obec rozhodne vybírat, je totiž téměř celý (až na 2% jeho objemu) příjmem obce. Podle nového ustanovení § 22g zákona 165/2012 Sb. je výnos z tohoto poplatku z 98 % příjmem obce a z 2 % příjmem správce poplatku. Teoreticky by tedy obec přišla o 2%.
Obec však může lehce získat poplatek celý. Obec si totiž sama stanovuje koeficient poplatku obecně závaznou vyhláškou. Obec si tedy zvolí jednu ze dvou možností: Buď vybírá poplatek a, s přibližně ročním zpožděním, dostane ze státního rozpočtu 98% jeho výše (v takovém případě se o poplatek sníží smluvní platby investora), nebo stanoví koeficient na 0 a stejnou částku vybere od investora přímo a hned.
Ve smlouvě s investorem je jasně uvedeno, že příspěvky nelze snižovat o žádné jiné odvody, daně ani poplatky. Tvrzení odpůrců jsou tedy lživá!
„Není příspěvek pro občany, vše je příjem obce”
V aktualizovaném Dodatku č. 1 ke Smlouvě o spolupráci jsou stanoveny dvě samostatné části plateb od investora: první část pro obec (111 000 Kč/MW/rok) a druhá část, určená výhradně pro občany (10 tisíc, respektive 5 tisíc ve Velké Kraši). Obce sice obě platby přijímají, ale část určená občanům je smluvně vázaná a nesmí být použita na provozní výdaje obce. Peníze budou rozdělovány prostřednictvím individuálních dohod mezi občanem a obcí, které každému oprávněnému občanovi zajišťují právní nárok na výplatu po celou dobu provozu větrných elektráren. Pokud by se obec rozhodla příspěvky občanům nevyplácet, poruší smlouvu s investorem a vystaví se riziku, že bude muset platby vracet. Tvrzení odpůrců jsou tedy lživá!
Proč se v souvislosti s projektem mluví o více firmách? Kdo je investorem?
V oblasti výstavby větrných elektráren je běžnou praxí, že pro každý nový projekt vzniká samostatná společnost – obvykle společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Může to působit netradičně, ale ve skutečnosti jde o standardní postup, který přináší výhody i pro samotné obce a regiony.
V tomto případě je tomu také tak, větrný park se připravuje pod hlavičkou společnosti VTE Jeseník, která je členem skupiny First Wind. Skupinu (konsorcium) First Wind tvoří společnosti Micronix Group a Redwood Capital. Obě firmy mají více než patnáctiletou zkušenost s výstavbou a provozem obnovitelných zdrojů energie v České republice – ať už se jedná o větrné, solární nebo biomasové elektrárny. Společnost Micronix je největší provozovatel větrných elektráren u nás – celkem spravuje zařízení s výkonem přes 50 megawattů. Mezi jejich projekty patří například větrné elektrárny v Jívové, Moravici / Melči a Kobylé.
Proč se pro každý větrný park zakládá nová firma?
1. Oddělení odpovědnosti a přehlednost
Založení samostatné společnosti umožňuje, aby každý projekt měl své jasně oddělené financování, majetek, smlouvy i odpovědnost. Je tak jednodušší sledovat, kdo za co odpovídá a jak projekt ekonomicky funguje. To je výhodné i pro obce – snáze se kontroluje plnění dohod a přínosy zůstávají přímo v lokalitě. Obec má uzavřenou smlouvu přímo se společností, která vlastní větrné elektrárny na jejím katastru. Většina developerů, ať už se jedná o soukromníka nebo o polostátní ČEZ, postupuje tímto způsobem.
2. Větší transparentnost a snazší partnerství s obcí
Díky samostatné právní entitě lze snadno uzavírat dohody mezi obcí a investorem konkrétního projektu – například o finančních příspěvcích, podpoře místních spolků nebo využití poplatků z výroby elektřiny. Vše je přehledné, právně čisté a vztahy lze upravit na míru dané lokalitě.
3. Běžná praxe v energetice i dalších odvětvích
Zakládání projektových společností je běžné nejen u větrné energetiky, ale i v oblasti solárních elektráren, developerských projektů nebo infrastruktury. Jde o osvědčený způsob, jak zajistit stabilitu projektu, snížit rizika a zjednodušit financování. Banky a investoři s tím počítají jako se standardem.
4. Rušení firem po ukončení projektu
Pokud se v dané lokalitě nakonec žádný projekt nerealizuje – například kvůli zamítavému posudku nebo nedohodě s místními – společnost se jednoduše zruší. Neznamená to žádný problém pro obec ani veřejnost, jen to, že projekt v dané podobě nebyl životaschopný.
Co se bude dít s větrníky po skončení jejich životnosti?
Ve smlouvě s vlastníky pozemků je jasně stanovený závazek, že po skončení životnosti větrné elektrárny uvedeme území do původního stavu, včetně demontáže elektrárny a likvidace základů. Pokud bychom tento závazek nesplnili, neseme odpovědnost za případné škody.
Kromě toho aktuálně jednáme o rozšíření tohoto ustanovení: plánujeme zřízení zvláštního fondu na likvidaci elektráren. Ten bude spravován provozovatelskou společností a jeho cílem je zajistit finanční rezervu ve výši 2 miliony Kč na 1 MW výkonu – tedy přibližně 80 milionů Kč na celý projekt. Fond se začne plnit od 11. roku provozu a bude naplněn do 20. roku.
Pokud jde o otázku „Co když provozovatel během let zkrachuje?“, i na tu existuje jednoduchá odpověď. Projekt je zajištěn i vůči této hypotetické situaci – elektrárny budou po většinu životnosti financovány úvěrem, takže v případě problémů přejde projekt pod kontrolu banky. Ta ho převede na jiného provozovatele – včetně povinností a fondu na likvidaci.
Jak je to s akceleračními zónami v této lokalitě?
V diskuzích o projektu Větrníky Rychleby se objevují dotazy na akcelerační zóny a na korespondenci s Ministerstvem životního prostředí. Zveřejňujeme zde vysvětlující dopis starosty Bernartic Aleše Chromíka, který najdete také na úřední desce obce Bernartice.
VYSVĚTLENÍ KORESPONDENCE S MŽP
V Bernarticích 28.7.2025
V diskuzích o větrných elektrárnách se v posledních týdnech objevuje kritika, že jsem požádal ministerstvo životního prostředí o to, abychom byli součástí akcelerační zóny. Prý jsem tím “zaprodal” naši obec, protože už nebudeme o projektu větrných elektráren rozhodovat my, ale stát a že investor zde bude mít zcela volné ruce.
Chápu, že Vás to mohlo vyděsit, ale je to úplně naopak. Když bylo jasné, že stát pracuje na přípravě akceleračních zón, zeptal jsem se, jak tato příprava probíhá. Zajímalo mě, zda se do ní můžeme zapojit, abychom měli dostatek informací a rozhodnutí o akcelerační zóně na nás “nespadlo” z Prahy.
Zveřejňuji zde svůj dopis i odpověď ministerstva, kterou jsme obdrželi. Vidíte, že se tam nepíše nic o tom, že budeme součástí zóny. Ve třetím odstavci ministerstvo uvádí, že náš podnět bude zohledněn v debatě o zapojení obcí do procesu vymezování zón.
Mezitím došlo k dokončení zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který před několika dny podepsal prezident. Teprve od té doby jsou stanovena pravidla pro vymezování akceleračních zón, které se bude týkat státu, krajských a obecních úřadů. A hlas obcí v tom bude hrát svou roli.
Rád bych ještě zmínil klíčové pravidlo, které se týká obnovitelných zdrojů a je zmíněno i v odpovědi MŽP pro Bernartice. Výstavba obnovitelných zdrojů – tedy i větrných elektráren – bude možná i mimo akcelerační zóny. Pokud se tedy nějaké pozemky do zón nezařadí, neznamená to, že jsou pro výstavbu vyloučeny.
Když bude území do akcelerační zóny zařazeno, neznamená to, že se tam budou moci stavět elektrárny kdekoliv a v libovolném počtu. A už vůbec to neznamená obcházení pravidel nebo oslabování ochrany přírody.
Rozdíl mezi zónou a běžným územím spočívá hlavně v tom, jak probíhá schvalovací proces. V akceleračních zónách stát předem posoudí některé parametry, takže při samotném povolování stavby už není potřeba je znovu dokládat. Celý proces je tak kratší – zhruba rok. Mimo zóny musí všechny kroky absolvovat investor od začátku, což může trvat déle.
Zařazení do akcelerační zóny tedy přináší především zjednodušení a zrychlení celého procesu, ne privilegia pro investory. Stále platí stejná pravidla – ať už jde o počet, umístění nebo dopad staveb – a obec má v každém případě právo do procesu mluvit.
SHRNUTÍ
Nelze vyjmout (ani vzít zpět) žádost o zařazení katastrálních území obce Bernartice z akceleračních zón dle připravovaného LEX OZE či jiných dokumentů, jakožto i mapových podkladů určených pro plánování a rozvoj VTE, a to z těchto důvodů:
- Žádná taková žádost o zařazení vyjmenovaných katastrálních území do akceleračních zón nebyla podána a neexistuje (nemůže tedy být vzata zpět)
- Nelze vyjmout uvedené katastry ze zařazení do akceleračních zón, neboť takové zařazení neexistuje, ani vymezené akcelerační zóny
- Nelze vyjmout jakýkoliv katastr z podkladů, které nejsou finalizovány a jsou tvořeny na základě objektivních dat (porovnání veřejných zájmů s veřejným zájmem dekarbonizace) a to na přání kohokoliv
- Akcelerační zóny budou vymezovány pouze prostřednictvím územního plánování na úrovni státu (změna územního rozvojového plánu), na úrovni kraje (změna ZÚR), nebo na území obce (změna územního plánu). Nijak jinak.
- Občané/obce, kteří/které nebudou souhlasit se změnou vyšší ÚPD (ZÚR, ÚRP) budou mít možnost své názory projevit v rámci projednávání takové změny, pokud se bude dotýkat území obce (to se v této chvíli nedá říct). A pochopitelně, objektivní podklady, týkající se jiných veřejných zájmů budou důležitým podkladem pro projednávání.S pozdravem
Mgr. Aleš Chromík
starosta obce Bernartice