Jsou domácí, vyrábí levnou elektřinu a rychle se staví. Česko v současnosti vyrábí většinu elektřiny v dosluhujících uhelných elektrárnách. A pokud zde nevzniknou nové elektrárny, už v blízké budoucnosti bude potřeba elektřinu v době nedostatku dovážet. Ačkoli dovoz energie z okolních zemí může být v určitých případech výhodný, je pro Česko strategické pokrývat co největší část spotřeby z domácích zdrojů.
Jedním z nejlepších způsobů je stavět obnovitelné zdroje. Větrné a sluneční elektrárny jsou nejlevnější ze všech nově budovaných zdrojů. Na rozdíl od velkých elektráren se také dají rychle zprovoznit a nevyžadují dovážení paliva. Česko zatím v oblasti čisté energetiky zaostávalo. Například z větru pokrývá stále jen 1 procento spotřeby elektřiny. V sousedním Polsku je to 14 % a v Rakousku 16 %, jak uvádí zpráva WindEurope z roku 2025.
Vítr jako zdroj energie využívá lidstvo tisíce let. Už od starověku pomáhá čerpat vodu, opírá se do plachet lodí, mele mouku a nyní i vyrábí elektřinu. Pradědem dnešních větrných elektrárny je větrný mlýn, který sílu větru dokázal využít nejčastěji na mletí mouky nebo čerpání vody. Na našem území jsme první postavili v roce 1277. Konstrukční rysy větrných mlýnů jsou využívány i při stavbě větrných elektráren.
Celkem jich na území ČR najdete přes 200 a nikde nezaznamenali lidé závažnější problémy. Neustále se navíc zlepšuje technologie, vzhled i efektivita větrných zařízení.
Rady pro obecní zastupitele, jak přistupovat k nabídkám na stavbu větrné elektrárny. Připravila Česká společnost pro větrnou energii společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie a Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Moderní větrná elektrárna vyrobí za minutu provozu tolik elektřiny, kolik vystačí na celodenní provoz dvou průměrných domácností. To v přepočtu znamená, že všechny elektrárny v ČR umí za rok vyrobit dost elektřiny, aby pokryly spotřebu domácností například v Pardubickém kraji. V evropském srovnání jde ale o jedno z nejnižších čísel.
Větrné elektrárny se liší ještě v jedné věci: z jejich rozvoje mohou profitovat obce i místní. Nejběžnější zapojení bývá přes pravidelné roční příspěvky do obecních rozpočtů. Možné je také pokrývat část spotřeby domácností, firem i samotných obcí levnou elektřinou z větru, ať už sdílením (elektřina za výhodnou cenu je ale k dispozici pouze v době, kdy zdroj vyrábí) či s využitím přímé dodávky přes obchodníka (elektřina za výhodnou cenu je k dispozici nepřetržitě).
Jak hlučná je větrná elektrárna?
Hluku se lidé v souvislosti s větrnými elektrárnami často bojí, což může být důsledkem špatných zkušeností s prvními prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému pokroku jsou však současné elektrárny nesrovnatelně tišší.
Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 decibelů přes den a 40 decibelů v noci. Pro lepší představu: 40 dB odpovídá hluku v tiché knihovně, zatímco 50 dB je srovnatelné s klidným rozhovorem v domácím prostředí.
Tato norma je jednou z nejpřísnějších v EU a moderní větrné elektrárny ji splňují zcela bez problémů při dodržení správných vzdáleností od obydlí, obvykle kolem 800 metrů.
Moderní větrné elektrárny se vyznačují konstrukcí, která zajišťuje nízkou hladinu hluku bez ohledu na velikost, a to díky optimalizaci rychlosti rotace a konfiguraci elektrárny. Tím umožňují, že i při menších vzdálenostech od nejbližších obydlí, například 500 metrů, již mohou splňovat hygienické limity.
Hluková hladina moderní větrné elektrárny na této vzdálenosti může být srovnatelná s hlukem v obývacím pokoji. Vždy však záleží na konkrétním terénu a každý projekt je nutné vyhodnocovat jednotlivě.
Větrné elektrárny nezpůsobují infrazvuk ani nízkofrekvenční hluk
Větrné elektrárny nejsou standardními zdroji infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku. V uznávané odborné literatuře nebylo nalezeno, že by moderní větrné elektrárny byly zdrojem akustického signálu, který by měl v chráněných prostorech charakter nízkofrekvenčního hluku, resp. infrazvuku.
Rovněž měření hlučnosti provedená akreditovanými laboratořemi u dosud instalovaných větrných elektráren v ČR infrazvuk neprokázala. Je předpoklad, že za infrazvuk je lidmi mylně označován „svist“ tj. zvuk vznikající při průchodu listů větrné elektrárny kolem tubusu.
Přibližně od roku 2006 se v souvislosti s účinky infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku, ale i hluku obecně, na internetu objevuje množství článků, které popisují jednotlivé problémové případy větrných elektráren.
Jejich výpovědní hodnota je ale velmi omezená a přínos pro řešení odborných problémů minimální. Většina na internetu i jinak zveřejňovaných případů totiž nemá základní parametry epidemiologických studií.
Vyplatí se v České republice větrné elektrárny? Máme vhodný vítr?
V České republice stojí přes 200 větrných elektráren. Pokrývají zhruba 1 % celkové spotřeby elektřiny. Pro srovnání – sousední Polsko pokrývá už nyní z větru 13 % své spotřeby a vnitrozemské Rakousko 14 %.
Lidé si proto často myslí, že tady více elektráren není, protože nemáme dost větru. To ale není pravda. Důvodem byl nezájem a nízká podpora pro čisté zdroje ze strany státu v minulé dekádě.
To se však zásadně změnilo a větrných elektráren bude postupně přibývat.
Potenciál větru je v České republice vysoký. Obecně platí, že větrné elektrárny se vyplatí tam, kde ve stometrové výšce fouká vítr průměrnou rychlostí větru 6 metrů za vteřinu a více. Taková místa ukazuje přiložená mapa.
Větrná energetika by teoreticky mohla pokrýt sto procent české spotřeby elektřiny. Je ale potřeba respektovat přísné hlukové limity a zohlednit faktory, jako je vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích.
Při zohlednění všech těchto okolností by větrné elektrárny mohly zajistit až třetinu aktuální roční spotřeby elektřiny v Česku.
Co se s větrnou elektrárnou stane po skončení životnosti? Lze ji recyklovat?
Životnost větrné elektrárny je 25 let a je z 88-90 procent recyklovatelná. Místo, kde elektrárna stála, bude po ukončení jejího provozu zcela v původním stavu. Nebudou zde žádné trvalé změny, které jsou naopak nedílnou součástí například důlní činnosti.
Recyklace větrné elektrárny zahrnuje různé části: stavební beton ze základů, ocel, měď nebo křemík se bez problémů recyklují a najdou své nové využití.
Nejsložitější na recyklaci jsou lopatky rotoru, vyrobené ze sklolaminátu a uhlíkových vláken, které jsou navrženy pro extrémní podmínky a dlouhou životnost.
Tyto lopatky se po demontáži rozřezávají na menší kusy pro snadnější transport. Následně se recyklují ve specializovaných továrnách.
Mohou být znovu využity na dětských hřištích, nebo rozemlety a použity jako materiál při výrobě cementu, případně jako palivo v cementárnách, kde nahrazují fosilní zdroje.
Kromě úplného odstranění elektrárny a uvedení místa do původní podoby přichází také v úvahu takzvaný repowering, kdy je starší a vysloužilá větrná elektrárna nahrazena na původním místě elektrárnou novou a moderní.
Moderní větrné turbíny jsou efektivnější a mohou fungovat při nižších rychlostech větru, čímž se zvýší celková výroba elektřiny na stejném místě.
Repowering umožňuje využít stávající infrastrukturu, což minimalizuje náklady a environmentální dopad.
Jaký vliv má větrná elektrárna na zvířata a ptáky?
Zvířata žijící na zemi si na větrné elektrárny snadno zvyknou. Potvrzují to například zkušenosti myslivců či zemědělců z míst, kde již větrníky stojí.
Situace s ptáky a netopýry je samozřejmě složitější a důkladně se posuzuje v tzv. procesu EIA. Díky moderním technologiím a rozvoji poznání umíme lépe určit, kde stavět, aby větrné parky nestály v trasách migračních tahů či nocovišť.
Účinná se ukazují i další opatření, jako například obarvení lopatek či instalace radarů, které umí rozeznat siluetu velkých dravých ptáků a elektrárnu vypnout.
Čísla v každém případě ukazují, že větrné elektrárny jsou pro ptáky mnohem méně nebezpečné než prosklené budovy, kočky či automobily.
Jak ovlivňují větrníky cenu nemovitostí v blízkosti?
Není prokázáno, že by větrné elektrárny snižovaly ceny nemovitostí v okolí. Naopak, v obcích, kde již větrné elektrárny stojí, se nadále staví domy, často dokonce ještě blíže k těmto elektrárnám.
Řada obcí navíc souhlasí s takzvaným repoweringem, tedy s nahrazením starých větrníků na konci životnosti novými moderními stroji. Pokud by lidem větrníky zásadně vadily a cena nemovitostí v obci kvůli tomu klesala, souhlas s repoweringem by nedali.
Cenami nemovitostí v obcích u větrných elektráren se v roce 2025 zabývala první studie tohoto druhu provedená v České republice. Na její přípravě se podíleli experti z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a z Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky Akademie věd ČR.
V lokalitách s větrnými elektrárnami i bez nich rostly ceny rodinných domů a rekreačních objektů srovnatelným způsobem. Nikde nedošlo k poklesu. Ceny nemovitostí jsou v průměru v obcích s větrnými elektrárnami dokonce o 5 % vyšší, než v těch bez nich. Výsledky tak vyvracejí obavy veřejnosti z negativního vlivu větrných elektráren na jejich nemovitosti.
Jak je to s kmitáním světla a stínu, když se větrná elektrárna točí?
Pokud se větrná elektrárna nachází mezi pozorovatelem a nízkostojícím sluncem, vnímá pozorovatel nepříjemné kmitání světla a stínu. Tomuto jevu se říká stroboskopický efekt.
Něco podobného lze zažít při jízdě autem nebo vlakem v aleji stromů. Větrné elektrárny se však otáčejí mnohem pomaleji, vjem je tedy méně intenzivní.
Přesto se projektanti stroboskopickému efektu věnují. Program ovládání elektrárny umožňuje takové nastavení, aby po dobu několika minut denně, kdy vrhání stínů na domy hrozí, byla elektrárna zastavena.
Při přípravě projektů se počítá nejvyšší doba, po kterou v daném místě působení stroboskopického efektu hrozí: muselo by stále svítit slunce, obloha by musela být bez mraků, rotor by musel být neustále kolmo k pozorovateli, takže by vrhal největší možný stín.
Zvláště pozorně se tento jev řeší v severských zemích, kde je slunce nad obzorem níže, než je tomu u nás.
Skutečná doba působení je závislá na reálných meteorologických podmínkách. Pokud zahrneme svit slunce, oblačnost a měnící se směr větru, celkově jde zhruba o pět až šest hodin v součtu za celý rok.
Odráží se slunce od lopatek větrníku?
U prvních typů větrných elektráren se stávalo, že se slunce odráželo od lopatek otáčejícího se větrníku. Záblesky pak obtěžovaly lidi v okolí. Výrobci to vyřešili tím, že začali používat matné barvy listů rotoru. Stížnosti na diskoefekt, jak se tento jev někdy označuje, ustaly.
Ruší větrná elektrárna signál televize nebo rádia?
V České republice se dnes televizní signál šíří digitálně, což výrazně snižuje pravděpodobnost jakéhokoli rušení. Listy rotorů větrných elektráren jsou navíc konstruovány z nevodivých kompozitních materiálů, konkrétně z epoxidové pryskyřice vyztužené laminátem.
Díky tomu nevytvářejí odrazivé plochy, které by mohly způsobit interference se signálem, a vliv na kvalitu televizního vysílání je tak prakticky vyloučen.
Padají z lopatek větrných elektráren kusy ledu?
Obava z padajícího ledu z větrných elektráren je poměrně běžná, zejména v zimních měsících, kdy hrozí tvorba námrazy. Moderní větrné turbíny jsou však konstruovány s ohledem na bezpečný provoz i v náročných klimatických podmínkách.
Většina současných zařízení je vybavena odmrazovacími nebo protinámrazovými systémy, které fungují podobně jako technologie používané u letadel.
Tyto systémy buď aktivně ohřívají povrch lopatek, nebo využívají speciální povrchové úpravy, které usazování ledu znesnadňují.
Pokud přesto dojde k nepříznivým povětrnostním podmínkám, turbína je schopná automaticky snížit výkon nebo se zcela odstavit, dokud nejsou podmínky opět bezpečné. Vše je řízeno pokročilými senzory, které průběžně sledují stav zařízení.
Díky těmto opatřením je riziko, že by z věže nebo lopatek padaly kusy ledu, velmi nízké.
Celý systém je navržen tak, aby splňoval přísné bezpečnostní normy a zajistil maximální ochranu lidí i okolního prostředí. Větrné elektrárny jsou tedy i v zimě bezpečné a jejich provoz je pečlivě kontrolován.
Ovlivňují větrné elektrárny cestovní ruch v oblasti?
Dostupné výzkumy i zkušenosti z Česka a zahraničí ukazují, že přítomnost větrných elektráren nemá negativní dopad na turistický ruch.
Klíčovým faktorem pro návštěvníky zůstává kvalita služeb, příroda a nabídka volnočasových aktivit – nikoli samotná přítomnost turbín.
Například studie Akademie věd ČR zjistila, že většina turistů se na větrné elektrárny dívá neutrálně až pozitivně a jejich přítomnost je od návštěvy lokality nijak neodrazuje.
Podobně v Rakousku nebo Dánsku se větrné parky staly přirozenou součástí krajiny a v některých regionech dokonce obohatily turistickou nabídku – například formou naučných stezek, vyhlídek nebo komentovaných exkurzí.
Větrné elektrárny jsou tiché, bezemisní a svou podobou nenarušují provoz turistických zařízení. Navíc nezatěžují oblast dopravou ani průmyslovým provozem, což přispívá k udržení klidného a atraktivního prostředí pro návštěvníky.